Atlas migrace

1. Chudoba, válečné konflikty, přírodní katastrofy, práce, studium, turistika: co všechno ovlivňuje migraci?
2. Přijímat, nebo odmítat? Jak reagují vlády? Uzavírají hranice a vyhošťují, nebo poskytují azyl a trvalý pobyt?
3. Evropa: bezprecedentní migrační krize vyvolaná válkou v Sýrii.
4. Afrika, Asie a Latinská Amerika: jak se s migrací vyrovnávají rozvojové země?

Pro lidstvo je migrace bezesporu jednou z největších výzev v 21. století. Přes hranice států migruje sice jen asi 3,5 % lidí na Zemi, migrační procesy ale ovlivňují celý svět. V posledních dvou desetiletích jsme vstoupili do nové éry migrace, s níž se musejí potýkat oblasti, které dosud stály stranou hlavních migračních proudů. Ty již nemíří převážně z méně rozvinutých zemí do zemí vyspělých, ale existují i mezi jednotlivými méně rozvinutými zeměmi, mezi vyspělými zeměmi i směrem z vyspělých do méně rozvinutých zemí.

Podobu migračních proudů v současnosti samozřejmě zásadně ovlivňuje globalizace. To ovšem neznamená, že by vymizelo jisté regionální zakotvení migrace. Zatímco v minulosti na americký kontinent proudili migranti z jiných koutů světa, zejména z Evropy, dnes většina z nich pochází z Ameriky. Podobně je tomu v případě Ruska, Turecka, jihovýchodní Asie či Afriky, která je bezpochyby kontinentem s největší mobilitou vlastních obyvatel.

Země původu a cílové země se často stavějí proti sobě ve jménu zachování státní suverenity a nutnosti ochrany hranic i za cenu tisíců mrtvých a každodenního porušování lidských práv. Je přitom jasné, že pohyb lidí prakticky nelze zastavit. V současnosti tak otázka migrace představuje často zdánlivě paradoxní, každopádně složitý soubor problémů, kterým se globalizovaný svět nemůže vyhnout, protože lidská mobilita je jeho nedílnou součástí.