Atlas římské říše

– Jakými politickými, hospodářskými a kulturními prostředky dokázali Římané rozšířit své území po celém Středomoří i dál?
– Jak budovali a spravovali impérium sahající od Alexandrie po současnou Anglii?
– Jak se územní expanze podílela na pádu republiky?
– Jak vypadaly obrana hranic, silniční síť a římská města?
– Jak se vlastně Římané dokázali stát pány většiny obydleného světa?

Záměrem autorů tohoto atlasu bylo promýšlet, jakým způsobem byla římská říše utvářena: jak vznikla, jak byla spravována, jak v ní probíhal proces integrace a akulturace, který tradičně označujeme pojmem romanizace. Takový přístup umožňuje široce pojaté vyprávění – pouze v první části, věnované hlavním fázím vývoje římské říše, postupujeme chronologicky.

Římská říše má mezi starověkými říšemi jednu zvláštnost, a sice tu, že byla vytvořena republikánským městským státem, a nikoliv z moci panovníka. Za skutečnou říši ve smyslu velikosti dobytého území mohl být Řím považován díky svým vítězstvím nad Kartágem v punských válkách. V této době je Řím městským státem ovládaným aristokracií, což již ze své podstaty představovalo značný hendikep. Antické městské státy totiž byly svázány úzce pojímaným občanstvím, a tak byly při malém počtu občanů jen stěží schopny trvale ovládat rozsáhlejší území. Římská republika sice toto omezení dokázala překonat, vytvoření říše se však později ukázalo být hlavní příčinou krize a poté i zániku republikánského režimu.

Po pádu republiky Augustus vytvořil nový monarchický režim a kromě říše v územním smyslu se Řím stal říší i ve smyslu politickém. Čtenář si brzy uvědomí, že Augustova vláda je ústředním bodem dějin budování římské říše. Vznik císařství znamenal jak dobývání dalších území, tak i hledání nových způsobů správy říše. Započal proces integrace, který nakonec promění samotnou podstatu impéria. Za Augustovy vlády se správa říše stala systematičtější a jednotnější. Naše analýza je časově ohraničena koncem vlády Commoda, panovníka, který zemřel v době posledního vrcholného rozkvětu Římského míru.

Nedávné geopolitické změny spojené s globalizací oživily zájem o pradávné vzory impérií, které se tak na počátku 21. století stávají předmětem zájmu z politického i historického pohledu. Tento atlas je tedy velmi aktuální studijní materiál. Věříme, že jej ocení všichni zájemci o historii, filozofii a politiku a že bude cennou pomůckou také pedagogy a jejich žáky.